Vývoj realitního trhu a cen nemovitostí

Datum: 28.04.2010
  | 
Kategorie: Realitní průvodce
 |  
Publikoval: David Svoboda
Pořídit si vlastní bydlení není zrovna levná záležitost. Když ale uvážíme, že je to zřejmě ten největší komfort, který si můžeme dopřát, na nějakou tu korunu navíc zapomeneme. Byla tato situace stejná i před řekněme padesáti lety? A co na začátku devadesátých let, měl byt stejnou cenu? Těžko. Realitní trh bude vždycky plný otázek, na které chceme znát odpovědi.

Získat vlastní nemovitost je základní lidské přání a potřeba. Pak následuje automobil, zdravá rodina, dobré postavení a mohli bychom pokračovat dál a dál. Ale bezpečné útočiště najdeme jen v příhodném bydlení. Někdo se spokojí s podnájmem a někdo chce nekompromisně do vlastního. Historie přinesla spousty řešení. Některé přetrvalo dodnes, jiné už odvál čas anebo jim aktuálně zvoní umíráček. Bytová politika vždycky souvisela s dobou, v které se utvářela a tahle skutečnost platí až do současnosti.

Když se podíváme hluboko do historie, kdy o bytových domech neměl nikdo ani potuchy, uvidíme zem plnou malých domků, postavených většinou svépomocí a často z primitivních materiálů. Postavit si vlastní dům byla povinnost každého správného muže. Taková situace byla na vesnicích a menších městečkách. S nástupem těžkého průmyslu a těžby uhlí se lidé sestěhovávali do měst, kde existovaly reality poněkud jiného rázu. Zde se už objevovaly první menší činžovní domy. Majetnější rodina povětšinou vlastnila dům, žila v přízemí a vrchní patra pronajímala dělníkům či studentům.

Tahle forma bydlení ale nebyla příliš ekonomická. Lidé platili vysoké nájmy a mohli být kdykoliv vystěhováni. Pomalu se tedy na scénu dostal fenomén, který v určitých obměnách přežívá i dnes. Hovoříme zde o sídlištích. Jejich první výstavba začala pozvolna po druhé světové válce. Pro společnost měli nesmírnou výhodu v tom, že do jednoho velkého domu se naměstnaly desítky bytů s ještě větším počtem obyvatel. Bytové jednotky byly často v majetku jednotlivých továren a společností, které v nich ubytovávali své zaměstnance. Ti tak nemuseli vydávat horentní sumy za nájem a svoje domovy získaly prakticky zadarmo.

Další výstavba sídlišť, které získávali na oblibě, se pravidelně konala dekádu co dekádu. Mluvíme-li o popularitě sídlištních domů, je na místě dodat, že s rozvojem populace rostly i tyto objekty. Rozpínali se nejen do šířky, ale i do výšky a vznikly tak všeobecně známé „věžáky“. Tihle nezřídka třináctipatroví obři vyčnívají z reliéfu téměř v každém větším městě. S rozmachem bydlení začala také vznikat bytová družstva, která jsou sice dnes na ústupu a vystřídala je družstva vlastníků, ale ve své době byla velice populární. Založené družstvo si svépomocí postavilo dům a jednotliví nájemníci drželi svůj podíl, kterým byl jejich byt.

Cena nemovitostí tehdy nebyla velká a jejich hodnota stoupla až po sametové revoluci. V souběhu s touto skutečností se pomalu vrátila přirozená lidská potřeba po čisté přírodě a lidé se začali pomalu vracet na venkov do rodinných domů. Což je největší investice, kterou můžeme udělat jak po stránce finanční, tak po stránce kvality bydlení. Za výbornou zprávu můžeme považovat fakt, že předloňské cenové maximum v realitách pominulo a částky za nemovitosti mají již delší dobu klesající tendenci. Je tedy vhodná doba ke koupi bydlení.

Oproti historii má dnešní společnost jednu nespornou výhodu. Realitní trh je neuvěřitelně bohatý a nabízí širokou škálu možností a řešení vašich představ či přání. Dříve se člověk musel spokojit s tím, co bylo k dispozici. A dnes? Dostatečně odhodlání jedinci si tu svou nabídku dozajista najdou a navíc k úplné spokojenosti.