Očekávání konce nebo konec očekávání?

Datum: 06.04.2010

Kategorie: Realitní průvodce

Publikoval: David Svoboda

„Už rok a půl prodávám rekreační chatu. Zájem by o ni byl. Přesto jsem ji dosud neprodal. Dva kupující už napevno řekli, že kupují. V obou případech se po pár dnech ozvali, že banky jim zpřísnily podmínky úvěru a oni na něj nedosáhnou.“

„Před rokem jsme začali hledat stavební pozemek. Přestože jsme ho už našli, před pár dny jsem se podíval na inzeráty, které jsme také objeli. V nabídce jsou dosud snad úplně všechny.“

Dva učebnicové příklady, jak u nás v posledních měsících funguje trh s nemovitostmi. Počet zápisů do katastru nemovitostí v loňském roce podle některých statistik klesnul až o třetinu. S trochou nadsázky se dá říct, že realitní trh u nás přestává existovat.

Paradoxem je, že současná ekonomická krize, která na trh s nemovitostmi takto dopadá, vypukla před dvěma lety právě v nemovitostech. Jako bumerang na obyvatele Spojených států dopadla politika demokratických administrativ devadesátých let.

Podle zásady „každý má právo na vlastní dům“ vládnoucí demokraté tlačili hypoteční banky k tomu, aby dávaly hypotéky i těm zájemcům, kteří by kvůli vysokému riziku nesplácení odešli s nepořízenou.

O své domy začali přicházet jakmile se jim položil rodinný rozpočet a neměli na splátky. Na trh se dostalo velké množství nemovitostí, a jejich ceny výrazně poklesly. To byl zároveň hřebíček do rakve mnoha bank. Zabavené domy prodaly se ztrátou a zkrachovaly.

Pak už se krize přelévala do dalších odvětví a do dalších zemí. K nám přišla přes slábnoucí export. Na realitní trh dopadla úplně jinak než v USA. Žádné turbulence, prudké změny cen, masivní výprodeje se nekonají. Místo toho vypukla válka nervů mezi zájemci, prodávajícími a bankami.

Prodávající čekají, až se kupující přestanou bát o zaměstnání a rozhodnou se koupit. Kupující naopak čekají, kdy už konečně klesnou ceny. Do toho banky zpřísňují podmínky úvěrů a chladí zájem těch, kdo se koupit přeci jen rozhodli.

Ale přitom to takhle nemůže být věčně. Bankám utíkají na neposkytnutých úvěrech zisky. Prodávající se musejí starat o nemovitosti, které pro ně nemají perspektivu. Kupující odkládáním uspokojení svých potřeb nic nezískávají.

Prodlužování současné situace nenahrává nikomu. Vyhraje ten, kdo jako první vycítí blížící se obrat. Není ta vhodná doba právě teď?

/jm/