Dřevostavby, jak již sám název vypovídá, označují stavby, jejichž hlavním konstrukčním prvkem je dřevo. Nejde však o žádné sruby nebo podobné „zálesácké“ stavby, jak by se snad mohlo zdát. Dřevěné domy představují vedle nízkoenergetických nebo pasivních staveb další způsob moderního, úsporného a kvalitního bydlení.
Jednou z výhod montovaných dřevostaveb je rychlost výstavby, která trvá v řádu několika měsíců. To je možné především díky prefabrikovaným dílcům, které se na místě pouze sestaví dohromady – vlastně jako velká stavebnice. Vše je realizováno suchou cestou, která snižuje náklady na pracovní sílu, uskladnění i likvidaci stavebního materiálu. Stavět lze bez ohledu na roční období.
Častým argumentem proti dřevostavbám je zvýšené riziko požáru. Je to logické – dřevem se přece topí, dřevo hoří. Platí však, že pokud byla konstrukce dřevostavby správně navržena a postavena, dokáže požáru odolat, protože zuhelnatělá vrstva nosných prvků chrání konstrukci před dalším ohořívání.
Pokud si přejete, aby dřevostavba splňovala nároky nízkoenergetického bydlení, je potřeba na to myslet už při projektu. Důležité je odstranit tepelné mosty a pozornost by měla být věnována konstrukčním detailům. Předpokladem kvalitní moderní dřevostavby je využití certifikovaných materiálů a opomenout nelze ani kvalitní izolaci.
Dřevo je samo o sobě velmi příjemný materiál s dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi. Moderní dřevostavby proto vytváří příjemné vnitřní klima a při zvolení vhodného systému vytápění a větrání také tepelnou pohodu. Lehké dřevěné konstrukce se ale mohou vyznačovat nižšími tepelně-akumulačními vlastnostmi. To lze vyvážit instalací flexibilního otopného systému.
Přestože v sousedním Německu nebo Rakousku patří dřevěné domy k levným záležitostem, v České republice je jejich pořizovací cena až o 15 % vyšší než cena běžného cihlového domu. A protože cena je to, co při nákupu nemovitosti vždy rozhoduje, nesetkávají se zatím dřevěné domy s tak vysokým zájmem, jako v ostatních částech Evropy.