Byt či dům? Někdy dilema, jindy jasná volba.

Datum: 15.04.2010
  | 
Kategorie: Realitní průvodce
 |  
Publikoval: David Svoboda
Na úplném začátku realitních příběhů vznikne pokaždé stejná otázka. Jak chci vlastně bydlet a co si mohu dovolit. Pokud nemáme dost našetřeno v pomyslném slamníku, nabízí se možnost financovat náš záměr úvěrem. Široké spektrum možností, které nabízí bankovní ústavy, nám může pomoci vyřešit alespoň toto dilema. Pak už jen zbývá spřádat plány na křídlech fantazie se špetkou zdravého selského rozumu.

Každý chceme dobře bydlet a nemálo z nás by jednou chtělo bydlet v rodinném domě. Obzvláště něžnější polovička obyvatelstva tímto přáním dozajista oplývá. Některým se jejich sen splní, ale vede k němu obvykle dlouhá cesta. A ta cesta vede často právě z bytu.

Preferenci rodinného domu nebo bytu ovlivňuje mnoho a mnoho faktorů. Tím prvním a základním je velikost nemovitosti. Garsoniéry pro vlky samotáře začínají někde na 25 metrech čtverečních. To je bezesporu nejmenší důstojné obydlí, které lze pořídit. Je vhodné maximálně pro jednu osobu a minimum vybavení. Takhle malý dům nenajdete. Přesto se na internetu objevují i nabídky prodeje domečků o velikosti 1+1, což je ovšem svým způsobem rarita a hlavně nepříliš vhodná volba.

Za rodinný dům už se dá považovat nemovitost o jednu místnost větší. S předpokladem, že pokoje jsou dostatečně prostorné. Jak po stránce velikostní, tak pro stránce finanční je ovšem v tomto případě lepší volbou pěkný byt. Plocha 2+kk je v dnešní době zřejmě nejprodávanější a zároveň nejbudovanější varianta bydlení v bytovém domě. Uspokojí jednotlivce i menší rodinu, disponuje totiž oddělenými pokoji, kde se navzájem neruší obývací část a ložnice. Nezřídka je k dispozici balkón či lodžie. I malý rodinný dům má ovšem jednu velkou a nespornou výhodu, kterou je obligátní zahrada.

Existují sice byty, které malou zahrádkou disponují, ale těch je jako šafránu. U domu bývají většinou zahrady slušných rozměrů. Ty nám kromě komfortu značně uvolňují ruce. Už se nemusíme přít s naší partnerkou či partnerem, zda bude náš čtyřnohý miláček v našem obydlí trpět. Prostor pro malé děti, zahradničení či bazén, to vše hraje rodinnému domu se zahradou do karet. Za přidanou hodnotu je ovšem potřeba si připlatit. V případě, že si pořizujeme nový dům na vlastní parcele, toto platí dvojnásobně.

Větší investici budou pro nás znamenat i klasické rodinné domy, které mají dispozici minimálně 3+1. Pokud to naše možnosti dovolí, máme před sebou zřejmě ideální variantu. Městské typy ale budou preferovat velký byt. V nabídce realitních kanceláří je jich spousta a jejich dispozice jsou často opravdu obří. Můžeme zaznamenat i byty 7+1 s obytnou plochou 150m2. Skutečně velké rodiny určitě budou vědět, jak tyto nemalé prostory využít. Potřeby zákazníků zahrnují také garáž nebo garážové stání. V tomto směru ovšem opět vítězí rodinný dům.

Nově postavený větší dům nabízí většinou rovnou dvojgaráž, což se do budoucna určitě vyplatí. Na obranu bytu je potřeba říci, že jednotky v novostavbách mají často možnost garážového stání a o náš automobil může být i tak postaráno. Když je řeč o dopravním prostředku, bylo by na místě dodat, že i dopravní dostupnost hraje v rozhodování mezi bytem či domem významnou roli. Rodinné domy často stojí mimo městské části nebo rovnou na vesnicích, což je nepochybně jejich velká deviza, stěhujeme se přece za čerstvým vzduchem. Bez automobilu je ovšem doprava komplikovaná, což nám u bytu ve městě nehrozí.

Nakonec zůstane volba vždycky na nás a každý musí střízlivě zvážit své možnosti a hlavně potřeby. Není nutné mít za každou cenu rodinný dům, když v něm budeme bydlet sami. Na druhou stranu je zbytečné tísnit se v malém bytě, když máme možnost svou situaci změnit k lepšímu. Je potřeba přemýšlet a dobře hledat.

/zp/