Dnešní doba navíc přeje úsporám energií, zateplování budov, izolacím a dokonalému utěsňování, aby ven neunikla ani kilowatthodina tepla. Důsledkem ovšem je, že žijeme v perfektně izolovaných domech, které trápí nedostatek vzduchu – stejně jako nás. To se projevuje například zvýšenou kondenzací vlhkosti, popřípadě vznikem plísní.
Pokud vynaložíme peníze na zateplení domu, abychom ušetřili energie, je nesmyslné větrat oknem a přicházet o drahé teplo v zimě, resp. o chlad v létě. Co tedy s tím? Řešením je rekuperace.
Co se skrývá pod nepříliš atraktivním pojmem rekuperace? Jde o zařízení, které je schopné dodat domu dostatek čerstvého vzduchu bez významných energetických ztrát. V případě pasivních domů, které na vytápění potřebují minimum tepla, se rekuperace využívá jako doplňkový zdroj tepelné energie.
Princip rekuperace je v podstatě jednoduchý. Její důležitou součástí je speciální výměník, kde dochází k předání tepla: odtahovaný (vydýchaný a teplý) vzduch předá teplo nově příchozímu (čerstvému a chladnému) vzduchu. V létě je možné rekuperací ochlazovat interiér, což je při současných horkých létech více než vítané.
Odtahovaný vzduch je odváděn ven i s nejrůznějšími pachy – například z kuchyně. Rekuperaci je možné vybavit také nejrůznějšími filtry, které přiváděný vzduch zbaví prachu a dalších alergenů.
Rekuperátory rozlišujeme podle tipu výměníku, které ovlivňují účinnost rekuperace – tedy schopnost předat teplo čerstvému vzduchu.
Jednou z nevýhod rekuperace je vyšší pořizovací cena. Pro dům s plochou 150 m2 počítejte s investicí kolem 150 000 korun (rekuperace na klíč). V závislosti na velikosti tepelných ztrát objektu však můžeme díky rekuperaci ušetřit několik tisíc korun ročně za teplo a vzhledem k rostoucím cenám energie se investice do tohoto zařízení bezpochyby vrátí v průběhu několika let.