Dražba nemovitosti - 1. díl

Datum: 30.08.2010
  | 
Kategorie: Realitní průvodce
 |  
Publikoval: David Svoboda
V současné době, kdy každý hledá způsob, jak ušetřit nějakou tu korunu se ukázala varianta i na trhu nemovitostí a mnoho realitních kanceláří se jí chopilo a snaží se tak prorazit na přeplněném trhu realitek. Touto možností není nic jiného než dražby nemovitostí. Je to tak, nemusíte kupovat domy, byty či pozemky za jejich opravdovou cenu, kterou určil odhadce či realitní kancelář, ale můžete je koupit za cenu výrazně nižší, a to někdy až za poloviční.

Jak je to všechno možné?

Jak to, že se dají nemovitosti či pozemky pořídit i za tak velmi nízké ceny? Na odpověď je zde několik variant. Prodejce nemovitosti nechce čekat, za jak dlouho a zda vůbec se jeho nemovitost prodá, a tak se rozhodne pro způsob prodeje dražbou, která je dána konkrétním datem, a tím má prodejce jistotu, kdy se o jeho nemovitosti rozhodne. Dalším důvodem může být například prodejcova vidina, že v dražbě získá za nemovitost více peněz než normálním prodejem, ne vždy je však tato vidina realizovatelná. Dalším důvodem pro dražbu je například stoprocentní transparentnost prodeje, jak při procesu určování ceny, například při dědických řízeních nebo u dalších podobných záležitostí.

Představu jak to na dražbě vypadá má nejspíše každý a to, ať už z filmů nebo ze své osobní účastni na podobném podniku. Bylo by snad nejspíše slušností sdělit několik málo obecných informací o dražbách. Dražbu bychom mohli definovat jako veřejné jednání, jehož cílem je převod vlastnického či jiného práva mezi dvěma stranami. Dražbu vede osoba, které se odborně říká licitátor, a ta se obrací na dražitele, kteří musí učinit základní nabídku a poté činit příhozy, to znamená, že zvyšují cenu daného draženého předmětu. Licitátor také uděluje tzv. příklep, což je moment, který velmi dobře známe z filmů, když už žádný dražitel nedává příhoz a aukce se tedy končí a předmět má cenu posledního z příhozů. Tímto příklepem dochází nejen k určení ceny, ale zároveň k převodu vlastnického práva. Dalšími osobami, které hrají při jednotlivých aukcích významné role, jsou: dražebník, to je člověk, který organizuje aukce a má k nim příslušné oprávnění; navrhovatel dražby, kterým je majitel draženého objektu, nebo jeho státem pověřeným správce; a především vydražitel, jímž se stává účastník aukce s nejvyšším příhozem a tedy nový majitel objektu či pozemku. Dále se zde může nacházet ještě několik dalších významných osob, které jsou však specifické pro různé případy aukcí např. dlužník.

U každé aukce je určena minimální nabídka neboli počáteční částka, kterou by měl být ochoten za objekt zaplatit každý z dražitelů, od této částky začíná aukce a přihazování částek dražitelů. K této částce se „přihazuje“, minimální výška příhozu je však také určena, a to ještě před začátkem aukce. Nabídka se vždy zvyšuje, nikdy nemůže dojít ke snížení.

Toto bylo několik základních informací o aukcích, které aukce charakterizují od samých počátků. Příští díl by byl věnován konkrétně aukcím pro zájemce, kteří zvažují nějakou nemovitost v aukci zakoupit. Pokusím se zde shrnout, co vše si musí zájemce připravit před tím, než na aukci jde, jaké všechny náležitosti musí mít zjištěné, i to, jak samotná aukce krok po kroku probíhá.

Na závěr by se však slušelo říci, že každá aukce je veřejnou akcí, a proto se není problém na jakoukoli přijít podívat a zažít tuto atmosféru tréninkově na vlastní kůži. Jak už zde na úvodu padlo, aukce se v posledním době staly velkým fenoménem, a proto nebude problémem zjistit místa a data aukcí realit v každém větším městě.